Uke (受け) je japonský termín, který v Aikido označuje partnera, jenž přijímá techniku. V každé dvojici je jeden cvičenec nage (ten, kdo techniku provádí) a druhý uke (ten, kdo ji přijímá). Role uke je zásadní – není to pasivní figurant, ale aktivní účastník, který pomáhá vytvářet podmínky pro správné provedení techniky.
Součástí role uke je schopnost bezpečně padat. Ukemi není jen obrana – je to aktivní pohyb, který umožňuje přežití v technice. Existují různé typy ukemi:
Být uke znamená být plně přítomen. Uke musí vnímat partnera, reagovat na jeho pohyb, přizpůsobit se technice – ale zároveň zachovat vlastní osu, rovnováhu a důstojnost. Uke není oběť, ale spolutvůrce techniky. Jeho úkolem je pomoci nage růst – a zároveň sám růst skrze přijetí.
V tradičním Aikido se říká, že nejlepší učitel je role uke. Právě tím, že přijímáme techniku, poznáváme její principy, cítíme její účinek a učíme se, jak funguje. Uke se učí pokorně, ale aktivně – a právě v této roli se formuje charakter, cit pro energii a schopnost spolupráce.
Uke je srdcem tréninku Aikido. Bez něj není technika, není kontakt, není růst. Být dobrým uke znamená být vnímavý, silný, citlivý a ochotný učit se. V Aikido není vítěz ani poražený – jsou jen dva partneři, kteří se navzájem vedou na cestě harmonie. A uke je ten, kdo tuto cestu otevírá.