Ura (裏) označuje vnitřní prostor techniky, tedy směr pohybu, kdy cvičenec obchází útočníka a pracuje z jeho zadní strany. Ura je strategií obratu, rotace a přesměrování síly, která umožňuje kontrolu bez přímé konfrontace. V aikidu se Ura používá k vytvoření bezpečného prostoru, kde může obránce převzít iniciativu.
Techniky vedené v prostoru Ura využívají otáčení boků, přechod za útočníka a práci s těžištěm. Cvičenec nevstupuje přímo do útoku, ale rotuje kolem jeho osy, čímž vytváří dynamickou nerovnováhu. Tento pohyb umožňuje převzít kontrolu bez použití síly a zároveň chrání obránce před přímým střetem.
Ura techniky kladou důraz na plynulost, načasování a cit pro vzdálenost. Obránce se učí vnímat směr útoku a reagovat rotací, nikoli odporem. Důležitá je práce s osy těla, stabilitou postoje a vedením partnera do prostoru, kde nemůže pokračovat v útoku.
Ura tvoří doplňkový princip k technikám Omote:
Porozumění rozdílu mezi Omote a Ura umožňuje cvičenci flexibilně reagovat na různé situace a přizpůsobit techniku konkrétnímu útoku.
Ura není jen technický směr – je to princip práce s energií, rotací a kontrolou. Učí nás, jak se vyhnout přímému střetu, jak využít sílu útočníka a jak vést techniku s respektem a efektivitou. Kdo ovládne Ura, ten získává hlubší porozumění aikidu jako umění harmonie a přirozeného pohybu.