Ki (気) je japonský pojem, který označuje životní energii, vitální sílu nebo duchovní proud. V Aikido je Ki ústředním principem – je to neviditelná síla, která proudí tělem, propojuje nás s okolím a umožňuje harmonický pohyb bez použití hrubé síly. Ki není jen filozofický koncept – je to praktická zkušenost, kterou lze rozvíjet tréninkem, dechem a soustředěním.
Zakladatel Aikido, Morihei Ueshiba, považoval Ki za základní stavební kámen technik i duchovní cesty. Tvrdil, že Aikido není o boji, ale o sjednocení s Ki vesmíru. Cílem není porazit protivníka, ale sladit se s jeho energií a vést ji tak, aby nedošlo ke konfliktu.
„Aikido je cesta, jak sjednotit svou vůli s vesmírem a dosáhnout pravého míru.“ – Morihei Ueshiba
Ki se nedá vidět, ale lze ho vnímat a rozvíjet. V Aikido se Ki kultivuje skrze:
Ki není omezeno jen na dojo. Je to síla, která ovlivňuje naše myšlení, emoce i vztahy. Když je Ki v rovnováze, cítíme se klidní, soustředění a otevření. Když je narušeno, přichází napětí, únava nebo chaos. Aikido nás učí, jak Ki vnímat, harmonizovat a používat nejen v technikách, ale i v běžném životě.
Ki je neviditelný, ale přítomný v každém pohybu. Je to most mezi tělem a myslí, mezi námi a světem. V Aikido je Ki klíčem k harmonii – nejen v technice, ale i v životě. Kdo se naučí vnímat a vést Ki, ten se učí žít s lehkostí, silou a respektem.